Ve Špitálské se snaží vytvořit prostředí, které motivuje k učení

Pane řediteli, s jakou vizí jste přišel do Základní školy Špitálská?

Vytvořit pro děti ve škole příjemné prostředí s moderními prvky, které se odráží v dnešní společnosti. Spokojenost dětí a učitelů je zásadní. A samozřejmě i rodičů, kteří v konečném výsledku rovněž hrají důležitou roli. Abych však mohl svou vizi realizovat, potřebuji podporu nejen pedagogického sboru, ale i rodičů dětí a v neposlední řadě samotných žáků. Při svém nástupu do Špitálské jsem proto zorganizoval anketu, která měla ukázat směr pokračování a další rozvoj školy. Podněty z ní se nyní snažím sladit se svými vizemi a hodnotami, tak abych zároveň vyšel vstříc všem zúčastněným aktérům ve vzdělávání: žák – rodič – učitel.

Můžete být konkrétnější?

Snažíme se modernizovat výuku s důrazem na praktické využití znalostí v životě. Například mohu zmínit vyučování v páru, takzvaném tandemu, který zkoušíme v první třídě při některých předmětech. A rád bych tento trend rozšířil i do dalších ročníků. Současně chceme žákům umožnit poznávat nové obzory a rozvíjet sebe samé, například prostřednictvím krátkodobých zahraničních pobytů nebo navázáním spolupráce se školami v zahraničí v dalších letech. Velký zájem je o jazykové kurzy v Anglii, které se letos opět uskuteční, nebo o zimní lyžařské zájezdy do Alp, které podnikáme od minulého školního roku. Je to aktivita, na kterou děti rády vzpomínají a patří k těm, které utužují vztahy v kolektivu. A protože od letošního roku učíme ve Špitálské jako další cizí jazyk španělštinu, rádi bychom navázali spolupráci se školou ve Španělsku a domluvili krátkodobé výměnné pobyty.

Jak je to s financováním takových zahraničních výjezdů?

Organizací zahraničních výjezdů reagujeme na chuť dětí, které je chtějí absolvovat. Zároveň si uvědomujeme, že ne všechny rodiny si je mohou z fi nančních důvodů dovolit, ty ale mohou využít dotační programy, které zprostředkovává například Magistrát hl. m. Prahy a další organizace. Řešením může být i spolupráce s nadačním fondem na podporu dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem, o které uvažujeme.

Co ještě ukázala anketa?

Otevřela i bolavá místa, například nutnost podpory duševního zdraví. Dnes pro to máme moderní slovo wellbeing, které označuje pohodu. A na tom se snažíme stavět. Cílem je dosáhnout emocionální pohodu žáka, respektující vztah učitel-žák, bezpečné a příjemné prostředí pro výuku, které motivuje k učení.

Co pro to konkrétně děláte?

Ve spolupráci s pedagogy a školním poradenským pracovištěm jsme upravili náš školní vzdělávací plán a pro žáky druhého stupně jsme zavedli osobnostně sociální výchovu. Primárně je zaměřena na podporu vztahu učitel – žáci. Důraz klademe rovněž na schopnost spolupracovat a respektovat názor a práci ostatních spolužáků, na otevřenou komunikaci a toleranci. Nejrůznější preventivní programy, spojovací aktivity, diskuze a podobně v hodinách osobnostně sociální výchovy by měly minimalizovat negativní chování a sociálně-patologické jevy, posilovat důvěru mezi učitelem a žáky ve třídě. A pozitivní klima třídy se pak odráží v klimatu celé školy.

Ještě v něčem jste školní vzdělávací plán měnili?

V osmém ročníku jsme o hodinu rozšířili výuku přírodopisu. Na nejzajímavější téma, jakým je biologie člověka, byla hodina týdně opravdu málo. Navíc pro děti tohoto věku je to top téma. Podobně přemýšlíme i o jiných předmětech, ale další změny nejspíše proběhnou v návaznosti na změnu Rámcového vzdělávacího programu. Částečně jsme posílili výuku matematiky a českého jazyka v 9. ročníku, kdy se na některé hodiny třída rozdělí na dvě skupiny. V menší skupině se poté mohou učitelé žákům více věnovat. Žáky také průběžně seznamujeme s nejrůznějšími praktickými obory a s možnostmi dalšího studia, které by jim pak pomohly při výběru střední školy.

K příjemnému prostředí školy nemalou měrou přispívá i adekvátní zázemí pro děti a učitele. Podnikáte kroky i v tomto směru?

Po zrekonstruování několika kabinetů pro učitele máme „od podlahy“ v novém dvě třídy – přírodopisu a kmenovou učebnu osmé třídy. O jarních prázdninách plánujeme zásadní rekonstrukci kmenové třídy šestého ročníku. Děti v nich budou mít také prvky relaxační zóny, v nichž o přestávkách mohou odpočívat, nebo prostor pro tvoření. Skvělé je, že k rekonstrukcím tříd máme řadu podnětů i od členů školního parlamentu. A postupně se mění také společné prostory.

Co vás napadne, když se ohlédnete za téměř půldruhým rokem svého působení v ZŠ Špitálská?

Že pravdu měli ti, kteří tvrdili, že prosadit změny trvá déle, než člověk čeká. Ale práci ve školství vidím jako cestu, jak se zlepšovat a reagovat na měnící se potřeby společnosti. Prostě cesta je cíl a někdy dlouhá.

Převzato z magazínu Devítka, ptala se Marie Kurková, foto: Marie Kurková